Akční nabídka

  • Záruka 2 roky, dodání dílů 20 let!
  • Dosah hydraulické ruky 7 metrů, úhel otáčení 360°
  • Nosnost 10 tun
  • Nejvyšší kvalita, bezkonkurenční cena
  • Profesionální vlek druhé generace
Skladem
  • Možnost nájezdové brzdy!!
  • Nový, ještě silnější 4WD pohon!!
  • Nosnost 2 tuny!!
  • Nejlepší ve své kategorii!!
  • Dosah hydr. ruky 3,2 nebo 4 m!!
  • Pro čtyřkolky i malotraktory!!
Reklamní banner

Články

Doprava dřeva

Doprava surového dříví

Význam dopravy dříví spočívá v přemisťování vytěženého dříví od pařezu na odvozní místo, případně sklady dříví. Je to jedna z nejdůležitějších fází celého těžebně výrobního procesu.

Dopravu dříví z všeobecného hlediska dělíme na:

  • A) Soustřeďování vytěženého dříví (od pařezů na odvozní místa)
  • B) Odvoz dříví (z odvozního místa na sklady lesních podniků nebo na sklady dřevozpracujících podniků).

S rostoucími nároky na množství a rychlost vytěženého materiálu, se zvyšují nároky i na dopravu surového dříví. To se výrazně projevuje v modernizaci používaných strojů a  zavádění nových technologií. Klade důraz nejen na nové mechanizační prostředky, ale i n a odbornou kvalifikaci obsluhy a hlavně na vyšší organizační stupeň pro zajištění dalších i předcházejících vykonávaných prací.

Fyzikální základy dopravy dříví

Mezi fyzikální základy pojmu dopravy dříví řadíme především tažnou sílu, dynamické vlastnosti, stabilitu a tlak na podložku.

Tažná síla

Jedním z nejdůležitějších konstrukčních parametrů je jmenovitý výkon pohonné jednotky. Čím vyšší je výkon pohonné jednotky tím, vyšší má tahovou sílu. V dopravě tak snadněji překonává určité jízdní odpory například valivý odpor kol, vlečný odpor, stoupání, prokluz kol a ovlivňuje pracovní rychlost. Jako pohonnou jednotku v lesním hospodářství využíváme nejčastěji motor. Motor je účelné seskupení strojových prvků, který mění jiné druhy energie na mechanickou
práci. 19

Adheze

Adheze neboli přilnavost je spojení povrchu terénu se styčnou plochou pneumatiky. Velikost přilnavosti je dána druhem pneumatiky, měrným tlakem, zatížením pneumatiky a strukturou podloží terénu, aby byl stroj schopen vytvořit během přejezdu pevnou stopu v terénu. Podíl mezi maximální adhezí pneumatiky a jejím zatížením se označuje jako součinitel přilnavosti.

Valivý odpor

Valivý odpor je druh tření, který vzniká působením tlaku mechanizačního prostředku na jízdní dráhu. Velikost hodnoty valivého odporu závisí na měrném tlaku mechanizačního prostředku na podložku a únosnosti podložky. Jeho velikost vyjadřuje součinitel valivého odporu.

  • Součinitel valivého odporu při různých podkladech:
Druh podkladu Součinitel valivého odporu
Štěrková cesta tvrdá 0,02-0,05
Lesní půda bez kamenů 0,06–0,09
Lesní půda kamenitá 0,09–0,12
25cm vrstva sypkého sněhu 0,05–0,015

Při zatížení odvozní soupravy dochází k boření kol a valivý odpor se zvyšuje a může dosáhnout až hodnoty 0,20. Kola mechanizačního prostředku se začínají propadat (bořit) v okamžiku, kdy je menší únosnost podložky než měrný tlak na kolech mechanizačního prostředku. Propadáním kol podložkou se zvětšuje plocha, na kterou se rozkládá tíha stroje. Kola se propadají podložkou do hloubky, než se vyrovná únosnost a působící síly. Pokud nenastane vyrovnání únosnosti a působících sil, kola se budou propadat dále a valivý odpor vzroste, až se začnou kola stroje prokluzovat.

Vlečný odpor

Vlečný odpor neboli tření, setkáváme se s ním při soustřeďování dříví. Vzniká třením nákladu o podložku. Spočítá se jako násobek síly působící kolmo na povrch a součinitel smykového tření. Setkáváme se s ním při vlečení dříví, a projevuje se podobně jako adheze pneumatik. Na tvrdé podložce kamení, štěrk apod. se nerovnosti povrchu podložky vmáčknou do kůry a dříví. Třením dříví o podložku se překračuje tvrdost kůry a dříví a ve styčné ploše s podložkou dochází k jeho obrušování. Na měkké podložce se výstupky kůry vmačkávají do povrchu terénu jako vzorky pneumatik stroje. Největší tažná síla je potřeba při prvním pohybu dříví. Poté při rovnoměrném pohybu je velikost  tření rovná hmotnosti dříví.

Stabilita stroje

Další z důležitých vlastností lesního stroje je jeho stabilita (odolnost proti převrácení). Každý lesní stroj má svou konstrukcí určenou maximální svahovou dostupnost. Stabilitu stroje dělíme na příčnou a podélnou je to největší úhel, o který se může stroj nahnout, aniž by se převrátil. Stroj se může převrátit působením tažné síly, při práci na svahu nebo kombinací obou jevů. V terénu je pro lesní stroje mnohem nebezpečnější příčný sklon, kterému se musí předcházet už při trasování linek. Platí obecné pravidlo, že by příčný sklon neměl být vyšší než 10 %.

Řidič je povinen uzpůsobit jízdu aktuálním provozním podmínkám.

Dále je povinen jezdit pouze po vyznačených trasách s přípustným sklonem a při špatných podmínkách musí na pneumatiky stroje nasadit řetězy, případně ukončit práci. V kontextu se stabilitou dělíme sklony na mezní a dovolené. Dovolené sklony se určují na základě statické stability, naklonění stroje, dynamických sil, různorodosti povrchu terénu a nárok na bezporuchový provoz. Mezní sklon slouží pouze jako porovnávací měřítko jednotlivých typů stroje mezi sebou.

Dodavatelé

AS Fors MW AS Fors MW BALTROTORS Ltd Biojack JPJ Forest Kreisi Metall OÜ Pentin Paja Oy Riuttolehto Oy Tizmar snc Unimet AB